Londýnské výletování (1) Jak se tam dostat a kde se ubytovat.

Do Londýna jezdíme opravdu často a proto jsem vyslyšel volání některých mých přátel, abych o tomto městě napsal samostatný blog, ve kterém bych shrnul naše postřehy a zkušenosti. Tak snad se vám bude líbit a nebudete se nudit.

Londýn je suverénně největší, a vlastně jediná, evropská megapole, a je to fakt hodně, ale opravdu hodně moc velké město. Nejrůznějšími návody a průvodci, jak si nejlépe tohle krásné město užít, už byly popsány tuny papíru a stovky webových stránek. Přesto se pokusím napsat náš vlastní "návod", a na základě našich osobních zkušeností a pocitů nabídnout tak trochu jiný pohled a navrch přidat i několik doporučení, jak si Londýn co nejlépe užít. Na začátek rovnou říkám abyste zapomněli na to, že vám na něj bude stačit prodloužený víkend. Nebude. I po několikáté návštěvě stále narážíte na nová zákoutí, atrakce nebo restaurace, které vám dosud unikaly a které vás zaručeně překvapí.

Jak se do Londýna dostat.

Pro cestu do Londýna existuje určitě celá řada možností, ale pokud jedete opravdu pouze do Londýna, rozhodně vede letecká doprava a to o parník. V Londýně a jeho okolí se nachází celkem 6 letišť, na která se dá z Prahy nějak rozumně létat. Suverénně nejpohodlnější je letět na London City, i když menším omezením je, že sem létají z Prahy jenom British Airways (BA) a to pouze jednou denně. Následují už ale pouze samá pozitiva a životní jistoty. Tak hlavně, BA nejsou žádné socka aerolinie, a tak v průběhu letu dostanete i občerstvení a cena, kterou uvidíte ve vyhledávačích letenek (osobně používám třeba Skyscanner), je opravdu konečná, a to včetně odbaveného velkého zavazadla, o palubním zavazadlu ani nemluvě.

V letadlech Embraer, kterými BA do této destinace létají je oproti hladoletům naprosto nesrovnatelný prostor pro nohy a pokud si let zarezervujete dostatečně dopředu, dá se zpáteční letenka sehnat i za 2500 Kč, což mi přijde rozumné. London City je takové malé, až rodinné letiště, kde nemáte pocit, že jste jenom dobytek, přesouvaný z místa A do místa B. Ale to podstatné je, že jste opravdu přímo v širším centru města (Zóna 3). Okamžitě po opuštění celního prostoru proto můžete nastoupit na Docklands Light Railway (DLR), což je součást londýnského metra, a do půl hodiny být na Trafalgaru. Náš rekord je na tomto letišti 35 minut od vystoupení z letadla do pokoje v Moxíku (co je Moxík vysvětlím později).

Jako další zmíním London Heathrow, které má obdobnou výhodu, jako London City a to, že leží přímo na konečné metra linky Piccadilly, ovšem za cestu zaplatíte o něco víc, protože se nachází až v Zóně 6. Letiště Heathrow je také ze všech londýnských letišť největší, a musíte tak počítat s tím, že tady nachodíte opravdu hodně kilometrů, než se dostanete do nebo z letadla a v závislosti na denní době je také možné, že si vystojíte pořádnou frontu na odbavení nebo osobní prohlídku. Heathrow také leteckým společnostech účtuje nejvyšší přistávací poplatky a tak jsou letenky na toto letiště o něco dražší a lowcost aeroliniky sem moc nelétají.

Podobné, co do pohodlnosti cestování, je letiště Gatwick. Jeho polohou bych ho přirovnal k letišti ležícímu někde v Kolíně (nad Labem), ale jeho dopravní obslužnost je opravdu skvělá. Z Prahy sem létá třeba Easyjet, což je asi nejlepší lowcost společnost, kterou lze pro let do Londýna využít. Gatwick je velké letiště se dvěma terminály, které spojuje automatický kyvadlový vláček a i když se jedná o opravdu velké letiště, dá se odbavení i s cestou ke gate, zvládnout, i s rezervou, do hodiny. Z letiště Gatwick se do centra (Victoria station) dostanete v zásadě dvěma hlavními způsoby. Jednak lze využít autobus (například easyBUS), který lze pořídit i za tři libry na osobu. Autobus ale jede, v závislosti na denní době, klidně i dvě hodiny a cesta je fakt únavná. Daleko lepší je využít vlak, který je v centru do půl hodiny, ale tady pozor! Je potřeba jet klasickým příměstským vlakem společnosti Thameslink, který spojuje Londýn z Brightonem a použít Oyster Card nebo platební kartu jako jízdenku. V takovém případě zaplatíte za osobu zhruba 8 GBP, zatímco pokud byste jeli Gatwick Expressem, který jede ze stejného nádraží, zaplatíte zhruba 18 GBP za osobu a to je docela rozdíl. Přitom jediný rozdíl je, alespoň podle mého názoru, v rychlosti jízdy, kdy Gatwick Express jede asi o 5 minut rychleji a nezastavuje na žádné zastávce, kdežto normální rychlovlak na třech. No za mě, není o čem...

Dalším letištěm pro lety z Prahy je Luton, ležící asi 40 km severně od Londýna. Tohle letiště jsme si soukromě překřtili na socka letiště. Ostatně, létají odsud především Wizz Air, které ho mají jako svoji domovskou základnu. Dopravní obslužnost je výrazně horší, než u výše jmenovaných. Dostupné je také autobusem nebo vlakem, ale ceny jsou v tomto případě asi dvojnásobné, než v případe Gatwicku. Navíc vlak ani nezastavuje přímo u letiště, ale je potřeba využít služeb kyvadlového autobusu, který se platí zvlášť (nebo lze koupit spojenou jízdenku vlak+autobus, pokud pojedete třeba ze St. Pancras). Toto letiště ale rozhodně nedoporučujeme a pokud ho chce využít, tak opravdu jenom, když není zbytí. Zatímco na ostatních letištích se chovají k cestujícím, na anglické super korektní poměry, docela slušně, v Lutonu jste jak dobytek v masokombinátu. Nikde jinde jsem nezažil tak absurdně pečlivé bezpečnostní kontroly, jako zde. Boty dolů, rentgeny celého těla, testy na drogy pro každého, prostě masakr. Chvilkami jsme si zde připadali jako v nějakém policejním státě typu třeba USA nebo Bolívie.

Stejně tak důrazně nedoporučuji používat Wizz Air, protože jejich praktiky v poslední době zavánějí loupeží za bílého dne a počet žalob od podvedených cestujících se hromadí. Když si spočítáte, kolik vás bude stát letenka od této, tzv. lowcost, společnosti, když vás donutí "vybrat" si sedalo, odbavit se "online" a když si budete nedejbože potřebovat vzít na palubu palubní kufřík (ano, i za to si nechají Maďaři zaplatit), zjistíte nakonec, že vás letenka vyjde dráž, než ta od British Airways. Za nás rozhodně köszönöm, ale nikdy víc. Zbylá dvě letiště, tedy Stansted a Southend, hodnotit nechci, protože s nimi nemáme osobní zkušenosti. Podle informací, dostupných na internetu, se ale bude jednat o podobnou kategorii, jako je Luton. 

Další možnosti dopravy

Další možností, jak jet do Londýna je asi autobus. Osobně jsem jel autobusem do Londýna naposledy někdy před 18ti lety, když jsem měl hodně hluboko do kapsy a pamatuji si, že to nebylo až tak hrozné, jak by se mohlo zdát. Jenom to prostě trvá dost dlouho a počítejte, že tím zabijete celý den a noc. Osobně nemám zkušenost z poslední doby ale obávám se, že ani cenově to nebude o tolik výhodnější, aby se to někomu vyplatilo. I když pro někoho, kdo pojede s batohem a hodlá bydlet v hostelu v pokoji pro dvacet lidí, to asi může být cool volba.

Poslední variantou, která mě ještě napadá, je použití vlastního auta. Cestu po železnici jsem totiž rovnou vyřadil, vzhledem k tomu, že při cestě z Prahy musíte nejdřív překonat těch asi 150 km 19. století, než se v Německu napojíte na vysokorychlostní trať. Cestovat do Velké Británie vlastním vozem je rozhodně velmi dobrodružný zážitek a doporučuji tuhle zkušenost každému řidiči, který nemá pocit, že provoz v Praze je devátý kruh pekla. Vyzkoušíte si řízení v levostranném provozu, což je fakt super zážitek, ale taky poznáte britskou dopravu, a to je zkušenost, o kterou nechcete přijít. Na tomhle místě je potřeba jasně říct, že cestovat autem pouze do Londýna, nedává absolutně žádný smysl. Jak ekonomicky, tak časově, tak ani z hlediska pohodlí. Autem do Londýna má prostě smysl jet pouze v případě, že to kombinujete s větší cestou po Velké Británii, což rozhodně doporučuji, ale to už je na samostatnou kapitolu nějakého z příštích blogů. Kromě toho, jezdit autem přímo po Londýně je blbost a to říkám jako zapřisáhlý uživatel auta, který jezdí autem, jak se vtipně říká, i pro noviny. Nejlepší je dojet k hotelu, auto postavit na hotelové parkoviště a vzít si ho zase až při odjezdu. Doprava v Londýně je pro osobní auta naprosto strašlivá, parkování prakticky nemožné, všude jsou nejrůznější zákazy a do velkého centra musíte platit mýto, což je administrativně docela složitá operace, jejíž pochopení jsem pro totálním psychické, vyčerpání vzdal. Cestovat po Londýně pomocí MHD je zkrátka nesrovnatelně jednodušší a pohodlnější. Ale o tom až za chvilku. Teď je potřeba se ubytovat.

Jak a kde se v Londýně ubytovat

Ubytování ve Velké Británii je obecně dost drahé a přitom velmi často na značně pochybné úrovni, a o Londýnu to platí dvakrát tolik. Za pět nocí tu zaplatíte ve slušném hotelu klidně 15 tisíc za dvojlůžkový pokoj, když budete mít ovšem kliku. To je zhruba trojnásobek ceny zpáteční letenky pro dva. A to často ani nebudete mít v ceně snídani. I když, upřímně, pokud máte pět dní po sobě slavnou great english breakfast, tak si jí poslední den už skoro radši odpustíte.

Takhle, netvrdím, že se nedá Londýn zažít v lowcost stylu. Dopředu ale varuji, že spaní v levných hotelech nebo hostelech, kde sdílíte jednu toaletu a koupelnu se všemi na patře nebo dokonce sdílíte jeden pokoj s dalšími dvaceti lidmi, není zrovna pohodlný způsob přenocování. Ovšem jak říká klasik, každému, co jeho jest. Osobně jsem zažil i hotel na předměstí v Newhamu, kde byly vlhké stěny, plíseň v koupelně a něco hnusného pod postelí. A tak jsem pochopil, že pokud nechcete mít zkažený pobyt, vyplatí se dobře vybírat a také si trochu připlatit.

Jak si tedy vybrat nejlepší ubytování? Rozhodně doporučuji nějaký server typu Booking.com nebo Airbnb.com, apod. Jestliže máte navíc třeba na Bookingu nějaký účet typu Genius (získáte, pokud se asi 5x ubytujete přes jejich server), není co řešit, protože všechny ceny dostáváte automaticky s výraznou slevou a když máte kliku, tak se dají v last minute sehnat některé pokoje i za polovic. Prakticky všechny hotely, hostely, penziony, atd. jsou na Bookingu uvedeny a dalo by se tak říct, že co nenajdete tady, tak neexistuje. Všechno je automatické, nemusíte s nikým nic řešit (pro ty, kteří nevládnou angličtinou), ale hlavně, máte super možnost srovnání. Na jednom místě vidíte cenu, hodnocení jiných ubytovaných (dnes velmi často několik i v češtině) a hlavně průměrné číslo celkového hodnocení. Tohle číslo je strašně důležité a osobně doporučuji nebrat nic, co má hodnotu nižší, než 7. Ty z vás, kdo máte zkušenosti s Booking.com v jiných zemích, bych rád upozornil, že hodnocení ve Velké Británii je z nějakého neznámého důvodu mnohem reálnější, než jinde. Neznám snad jiné město, kde by se nabízely hotely i s hodnocením pod 4. Ale tam bych teda opravdu asi nespal.

V Londýně také hodně rozhoduje umístění ubytovacího zařízení. Kritéria jsou následující. V centru je to masakr a čím víc dál od centra, tím víc jdou ceny dolů a to mnohdy až na polovinu. Dalším podstatným kritériem je dopravní obslužnost, Hotel 200 metrů od stanice metra bude výrazně dražší, než srovnatelný, který je  kilometr od stanice, přičemž vzdálenost od centra může být u obou zhruba stejná. Samostatné kritérium je snídaně, která někdy je a jindy zase není zahrnuta v ceně. Za nás tuhle volbu rozhodně doporučujeme, ale dejte si pozor, aby bylo napsáno, že podávají kontinentální snídani. Pokud podávají jenom britskou, nedá se po třech dnech vlastně jíst nic jiného, než opečený toust se slaninou. Ale i tak je fajn, dát si po ránu něco teplého do žaludku a nemuset hned hledat nějaký ten Pret A Manger nebo Eat, nemluvě o tom, že tak docela dost ušetříte.

Tak a teď několik konkrétních typů na ubytování. Pokud netrváte na ubytování přímo v centru, doporučujeme jednoznačně Moxík. Tedy, on je to vlastně Holiday Inn Excel, ale my jsme si ho překřtili na Moxík, protože se nám to slovo jednak líbilo a taky proto, že hned vedle něj je hotel Moxy, který má jméno vyvedené velkým červeným neonem a vždy když jsme jeli do hotelu DLR a viděli za oknem nápis Moxy, tak jsme věděli, že už jsme "v Moxíku". V každém případě, hotel je hned vedle letiště London City, 100 metrů od zastávky DLR, má v ceně automaticky snídani a je to opravdu pěkná čtyřhvězda s velkými, moderními a čistými pokoji.  Pokud zrovna trefíte cenu v akci (okolo 12 tisíc za dvojlůžkový pokoj na pět nocí), tak je to jasná volba. Z blízkosti letiště nemějte strach, letadla v noci nelétají a ráno a večer je to super podívaná. Jediné negativum je vzdálenost od centra. Z hotelu vám to bude trvat asi 20 minut na konečnou DLR do zastávky Bank a pak ještě kus metrem, podle konkrétního cíle vaší cesty. Druhá věc, kterou někdo může vnímat negativně, je relativně mrtvé okolí, kdy jediné restaurace jsou ty v hotelech. Jinak si lze v této oblasti vybrat zhruba z osmi podobných hotelů v podobné kvalitě a s podobnými cenami.

Druhá varianta je v mnoha ohledech velmi odlišná, ale zase třeba uspokojí jiné potřeby. Jedná se o hotely v oblasti Bayswater, což je čtvrť, která leží na sever od Hyde parku. Hlavní život tady pulzuje okolo ulice Queensway, a kousek od sebe tu leží dvě stanice metra. Celá tato hlavní ulice je doslova nacpaná nejrůznějšími restauracemi britské i světové kuchyně. Jenom čínských je tu asi pět a nutno přiznat, že se tu najíte fakt skvěle. My jsme tady vyzkoušeli hotýlek Mystay London, který vychází cenově zhruba stejně, jako hotely u London City Airport, akorát pokoje jsou doslova miniaturní. Na druhou stranu, hotel je čistý, snídaně je v ceně a jste prakticky v centru. A hlavně, pokud dostanete večer ještě hlad, stačí vyjít z hotelu, ujít 10 kroků a dát si třeba skvělé Dim Sum.

Za zmínku stojí taky možnost ubytování v oblasti Newham, případně Camden, což jsou velmi zajímavé a cenově dostupné čtvrti. Detailně se k těmto oblastem ale dostaneme v dalších dílech povídání o Londýnu, takže si počkejte.